Begrenzen | VYMEZENÍ HRANICE | 1918

BEGRENZEN - Zwei neue Staaten - eine Grenze | 1918

„Bitte bei der morgigen Versammlung zu erklären, daß die deutschen Landgemeinden des Bezirkes Kaplitz nie und nimmer dem Čechenstaate angehören wollen.“
Gustav Umlauf, Bürgermeister, Zettwing

Der Zerfall der Donaumonarchie
Nach dem 1.Weltkrieg entsteht am 28.10.1918 die Tschechoslowakische Republik und am 12.11.1918 die Republik „Deutsch-Österreich“, die Anspruch auf alle deutschsprachigen Gebiete Cisleithaniens erhebt.

Die überwiegend von Deutschen bewohnten Grenzgebiete Südböhmens schließen sich als „Deutscher Böhmerwaldgau“ der Republik „Deutsch-Österreich“ an.

Am 3.12.1918 treffen in Kaplitz/Kaplice etwa 700 Angehörige der deutsch-österreichischen „Volkswehr“ auf tschechoslowakisches Militär. Es gibt Tote und Verletzte. Als „Revanche“ wird am 5.12.1918  der Zettwinger Pfarrer P. Šimánek nach Linz entführt. Über Meinetschlag und Zettwing flüchtet eine Gruppe der „Volkswehr“ nach Oberösterreich.

Die Maltsch wird Staatsgrenze  
Die tschechoslowakische Seite beantragt bei den Pariser Friedensverhandlungen zunächst als neue Staatsgrenze die Wasserscheide Donau-Moldau. Alte Urkunden bestätigen jedoch die Maltsch als historische Grenze zwischen Böhmen und Oberösterreich, die am 10.3.1921 schließlich in Prag bestätigt wird.

Das tschechoslowakische Zollamt von Zettwing wird 1921 auf österreichischem Boden in Hammern eingerichtet. Auf österreichischer Seite werden 14 Zollhäuser an der Grenze zu Südböhmen nach einheitlichen Plänen gebaut.
Die Grenzkontrollen sind nicht besonders streng und das Verhältnis der Grenzorgane beider Staaten ist kollegial freundschaftlich.

VYMEZENÍ HRANICE - Dva nové státy - jedna hranice | 1918

„Prosíme, abyste na zítřejším zasedání prohlásili, že německé venkovské obce okresu Kaplice nikdy nebudou chtít patřit do českého státu.“
Gustav Umlauf, starosta, Cetviny

Rozpad dunajské monarchie
Po 1. světové válce je dne 28.10.1918 vytvořena Československá republika a dne 12.11.1918 republika „Německé Rakousko“, která vznáší nárok na veškerá německy hovořící území v oblasti Předlitavska.

Pohraniční oblasti Jihočeského kraje, většinově obydlené Němci,
se připojují jako „Německá šumavská župa“ k republice „Německé Rakousko“.

Dne 3.12.1918 dochází v Kaplici ke střetu asi 700 příslušníků německo-rakouské domobrany s československou armádou.   
Na místě jsou mrtví a zranění. „Odplatou“ za to je 5. prosince 1918 unesen farář z Cetvin, P. Šimánek, do Lince. Přes Malonty a Cetviny prchá skupina „Volkswehru“ do Horního Rakouska.

Malše jako státní hranice
Na pařížských mírových jednáních požaduje československá strana jako novou státní hranici zprvu linii rozvodí Dunaje a Vltavy. Staré dokumenty však potvrzují, že historickou hranici mezi Čechami a Horním Rakouskem tvoří řeka Malše, což je i trvale stanoveno dne 10.3.1921 v Praze.

Československý celní úřad v Cetvinách je zřízen v roce 1921 na rakouském území v obci Hammern. Podle jednotných stavebních plánů je podél hranice s jižními Čechami na rakouské straně postaveno 14 budov celních úřadů. Hraniční kontroly nejsou nikterak přísné a vztah mezi pohraničními orgány obou států je kolegiálně přátelský.

Autor/autor: Hubert Roiß, 2021
Expertise, Übersetzung/odborná spolupráce, překlad: Mgr. Ivan Slavik