Innere Grenzen | VNITŘNÍ HRANICE | 1933-1938

INNERE GRENZEN - Nationale Spannungen | 1933-1938

„Es herrscht eine große Wirtschaftskrise. Die Preise für landwirtschaftliche Produkte sind stark gesunken. Die Arbeitslosigkeit hat stark zugenommen.“
(Aus der Pfarrchronik Zettwing 1930)

Wirtschaftskrise
Mit der Weltwirtschaftskrise und ihren dramatischen wirtschaft- lichen, sozialen und politischen Auswirkungen beginnt sich auch die Lage im Grenzgebiet in den 1930er Jahren wieder zu verschärfen.
1933 sind von den rund 738.000 Arbeitslosen in der Tschechoslowakei  vor allem auch die deutschsprachigen Gebiete betroffen. Die oft arbeitslosen deutschen Jugendlichen in den Dörfern sind begeistert    von der Propaganda der Sudetendeutschen Partei von Konrad Henlein, die verspricht, den Deutschen Arbeit zu verschaffen.

Radikalisierung und Überwachung
1933 sind nach der Machtergreifung Hitlers in Deutschland Teile der sudetendeutschen Bevölkerung vom Nationalsozialismus fasziniert.
Dies führt zunehmend zu einer Radikalisierung der Deutschen in der Gesellschaft und damit auch zu einer verstärkten Überwachung der politischen Aktivitäten der deutschen Bevölkerung im Grenzgebiet durch die tschechoslowakische Staatssicherheit.
1935 beginnt der Staat mit dem Bau von wirksamen militärischen Grenzbefestigungsanlagen.

„Das deutsche Volk ist in der ČSR an zweiter Stelle, wir lassen uns nicht behandeln wie ein Volk zweiten Grades. In unsere Volksbewegung müssen energische Leute eingreifen.“
Dr. Anton Stürzl (1893-1981 Passau), Staatlicher Distriktsarzt in Zettwing am 16.5.1935 bei einer Wählerversammlung des „Bundes der Landwirte“; aufgezeichnet vom tschechoslowakischen Sicherheitsdienst.

VNITŘNÍ HRANICE - Národnostní napětí | 1933-1938

„Panuje velká hospodářská krize. Ceny zemědělských produktů prudce poklesly. Nezaměstnanost se prudce zvýšila.“
(z farní kroniky Cetvin, 1930)

Hospodářská krize
S celosvětovou hospodářskou krizí a jejími dramatickými hospodářskými, sociálními a politickými důsledky se situace v pohraniční oblasti ve 30. letech začíná opět zhoršovat.
V roce 1933 jsou při celkovém počtu 738 000 nezaměstnaných v Československu velkou měrou postiženy oblasti s německy hovořícím obyvatelstvem. Často nezaměstnaná německá mládež na vesnicích je nadšená propagandou Sudetoněmecké strany Konrada Henleina, která slibuje, že Němcům zajistí práci.

Radikalizace a dohled
V roce 1933, poté, co se Hitler zmocnil moci v Německu, jsou části sudetoněmecké populace fascinovány nacionálním socialismem.
To vede stále více k radikalizaci Němců ve společnosti, a tím i ke zvýšené kontrole politických aktivit německého obyvatelstva v pohraničí ze strany československé státní bezpečnosti. V roce 1935 začíná stát budovat účinná vojenská hraniční opevnění.

„Němci jsou v ČSR až na druhém místě, nenecháme s sebou jednat jako s druhořadým národem. Do našeho lidového hnutí musí zasáhnout energičtí lidé.“
Dr. Anton Stürzl (1893-1981 Pasov), státní obvodní lékař v Cetvinách, dne 16.5.1935 na setkání voličů „Svazu zemědělců“; zaznamenáno československou bezpečnostní službou.

Autor/autor: Hubert Roiß, 2021
Expertise, Übersetzung/odborná spolupráce, překlad: Mgr. Ivan Slavik